Rozkazovací způsob

Obecně

rozkazovací zp. se tvoří od 2. os. č. j. a od 2. os. č. mn. bez osobního zájmene (Mach es! Udělej to!)
pro vykání a 1. os. č. mn. používáme osobní zájmeno (Machen Sie es! Udělejte to!)

Singe! - Zpívej!
Singen wir! - Zpívejme!
Singt! - Zpívejte!
Singen Sie! Zpívejte!

Ende! - Skonči!
Enden wir! - Skončeme!
Endet! - Skončete!
Enden Sie! - Skončete!

Sei!
Seien wir!
Seid!
Seien Sie!

pokud končí kořen slovesa na -t / -d nebo na (-g) / -n / -m tak ve 2. os. č. j. přidáváme -e pro lepší výslovnost (Singe! Arbeite! Öffne! Atme!)
nepravidelná slovesa - platí zde změna kmenové samohlásky, ale a na ä se nemění
slovesa s odlučitelnou předponou - předpona se odlučuje
vzratná slovesa - částice sich je hned za slovesem

Fahr(e)!
Fahren wir!
Fahrt!
Fahren Sie!

Lies es! - Přečti to!
Lesen wir es!
Lest es!
Lesen Sie!

Räume es auf! - Ukliď to!
Räumen wir es auf!
Räumt es auf!
Räumen Sie es auf!

Stell dir vor!
Stellen wir uns vor!
Stellt euch vor!
Stellen Sie sich vor!

slovesa können, wollen, sollen, müssen, mögen, dürfen (= Modalverben) netvoří rozkazovací zp.
u slovesa wollen se můžeš setkat s rozk. zp., např.: Wollt ihr gehen, dann geht! Chcete-li jít, běžte!
počasí: regnen (pršet), frieren (mrznout), donnern (hřmět), graupeln (padají kroupy), dämmern (svítat, stmívat se)
gelten - platit, být platný